Fruit International

Obrazek ovoce

Dnešní ryba je pstruh ala krém.

Fruit Intl. morálně podporuje následující projekty:

schemik.sourceforge.net
diagnose.sourceforge.net
www.rustina-preklad.cz
petruj.eu/blog/

Nejen pavel dobes muze psat neco o americe

QOTD: Rozhodl jsem se vést si denní záznamy svých myšlenek a činů, zachovat svědectví o mých pokrocích na poli poznání, aby snad jednou jiní ctižádostiví důstojníci mohli na těchto stránkách hledat poučení. Je mojí světlou nadějí, že jednou bude mít tento deník své místo vedle Napoleonových válečných deníků a Pamětí Julia Caesara.

Jelikoz muj ovocnarsky blog zacina trochu zahnivat, pokusim se ozivit aspon jeho mezinarodni cast. Zacnu mozna trochu od prostredka... ale predtim se tu nic zavazneho nedelo, ani pondelo.

Vcera rano jsem nejak nemohl dospat a to ne proto, ze bych se tak tesil, ale bylo tu v noci vedro. Tak jsem vstal setridil imigracni materialy, ktere jsem potreboval do skoly. A sel jsem na bus. Bus prijel o deset minut pozdeji nez obvykle. (Autobusy tu maji uzasny system. Podle jizdniho radu vyjizdi z urcitych mist a jedou si svoji trasu a zastavuji jak je potreba. Projekt plany dopravy, by tu asi velky uspech nemel.) Tak jsem aspon zkusil na telefonu vynafotit, jak to v Binghamtonu vypada. Kdyz se na to ted divam, tak to vypada jako vystrizene z Mafie (jenom jsem zatim neobjevil Salieriho bar). Autobus ridil strasne romanticky cernoch, ktery s ,,kamaradkou'' rozebiral, co vsechno vyvadel se svou novou pritelkyni. To bylo snad poprve, kdy mne vadilo, ze jsem nekomu rozumel.

Zasel jsem do labu precist si postu a podivat se jak jsem dopadl na testu z ESL -- anglictina pro pristehovalce. Nevede to zadny dustojny profesor Parkhill, ale velice uderna zenstina. Ktera me usadila fakticky i obrazne, kdyz na me suverene: "Ty jsi Petr, ze?" Jedine na co jsem se zmohl, bylo to prave americke "Grejt! Jes ajem! Jur rajt!" Na to, ze jsem s ni nikdy predtim nemluvil, docela slusny odhad. Premyslim, co jsem kde zase vyvadel, ze si me pamatuji uz i domorodci.

Nechal jsem si to zapsat do rozvrhu a sel si nechat udelat test na TBC. Zenske jsem rozumel kazdou druhou vetu, tak jsem ji to odkyval, nechal si to pichnout a sel na ,,bureaucratic essentials'' vyplnit si denni davku formularu. Ve fronte se se mnou dali do reci nejaky tunisan a pakistanec. Pakistanec zabodoval tim, kdyz se me zeptal, jestli su rad, ze se v americe muze pit alkohol. Radsi jsem to dal nerozvijel... a odkyval a do jejich diskuze jestli budou v americe dobrymi muslimy jsem se radsi nezapojoval. A sel si vyridit dalsi formular... zenska same "greejt! vandr ful! jeeeha"... jak kdybych se vratil na gympl do hodiny anglictiny... Pak jsem skoncil na prednasce o povinostech imigrantu a zdravotnim pojisteni, ktera ve sve nezazivnosti prekonala i vcerejsi prednasku na tema, ze kdyz je venku zima, tak bychom se meli oblekat a nosit cepicu nebo kapucu. A pokud je nam v noci zima, tak si mame dat nejakou hadru pres nohy.

Vecer jsem si sel do Giantu koupit neco k jidlu. Coz byla docela challenge. Prosel jsem si cely obchodak a citil jsem se bezradne. Ted trosku odbocim. Americani jsou neuveritelne zavisli na cukru. Cukr cpou do vseho i do masa. Kure v cukrovem testicku je neco hrozneho a to nemluvim o jejich moucnicich a sladkostech ... z toho trnou zuby. Abych se vratil k tomu Giantu, vic nez polovinu obchodaku tvori sladkosti pro bezneho evropana priblizne na hranici pozivatelnosti. A to i v oddeleni uzenin. Malem jsem si koupil balik sunky s medem. A to, ze by se mohlo delat uzene v hnedem cukru jsem nemel ani potuchy. Vsadim se, ze kdybych zapatral v mrazicim boxu, tak bych tam urcite nasel tresku nalozenou v cukru.

A do dneska vaseho casu jsem uz jenom programoval, coz malinko splyva s dneskem naseho casu, kdy zase jenom programuju.

Vytvořil(a) deda.jabko v 27. 01. 2008, 01:41